Conversky stojí opravdu HODNĚ úsilí
Ano, správně, jsem to já, Endík, kdo chce ke svým narozeninám od babičky Conversky... Ano, jsem to já, kdo je ten blázen a jde s babičkou po krámech... Ano, jsem to opět já, kdo je ten "debil", co si to neumí pořádně zařídit a jsem to samozřejmě já, kvůli komu babičku bolely nohy...
Na začátku to vypadalo celkem dobře. Dohodly jsme se s babičkou, že se sejdem před New Yorkrem a taky se tak stalo. Pojistila jsem to Klárý/ískem, že kdyby bylo nejhůř (s čímž jsem mimochodem počítala už dopředu), tak se "náhodou" sejdem všechny tři.
Po několika obchodem s obuví, kdy jsem se stále bábušce snažila vysvětlit, že na TY boty je speciální obchod, jsem toho měla už dost a přiklusal princ na bílém koni - Klárka (jsem ti za to moc vděčná, udělala bych - udělám - pro tebe to samý ;-)) S babičkou jsme si šly sednout na medovník a pak jsme konečně našly ten Converse shop!! ovšem ty MOJE tam neměli, takže jsme v podstatě byly neúspěšný.
Neúspěšný, otrávený a já navíc pěkně nas*aná ;-DD K tomu ještě ta vyhlídka, že na rodinné oslavě se nebude mluvit o ničem jinym...tzn. babička nebude mluvit o ničem jinym...Enďáček :-P